Dobrý den, chtěla bych se zeptat, které skupiny dezinfekčních prostředků obsahují jednomocné alkoholy a které vícemocné. Děkuji E.Jeřábková

Alkoholy jsou významnou skupinou organických chemických látek s jednou nebo více hydroxylovými skupinami vázanými na uhlíkaté řetězce, které se diky svým specifickým vlastnostem a mikrobicidním účinkům využívají mimo jiné jako dezinfekční činidla ve zdravotnictví, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Podle polohy pozice -OH na uhlíkatém řetězci rozlišujeme primární, sekundární a terciální alkoholy. Dle charakteru uhlovodíkové části rozlišujeme nearomatické nebo aromatické alkoholy. Nearomatické podle poctu -OH skupiny na jednosytné – alkanoly /alkenoly/ alkinoly, dvojsytné – dioly (glykoly) nebo trojsytné – trioly. Aromatické podle poctu -OH skupiny na jednosytné (fenol, kresoly, xylenoly, naftoly aj.), dvojsytné (pyrokatechol, hydrochinon, resorcinol aj.) a trojsytné (pyrogalol, hydroxyhydrochinony aj.). Mechanismus účinku: rozpouští tuky a koaguluji bílkoviny (oxidace a dehydrogenace). S ohledem na cenu se používají nejčastěji pro dezinfekci rukou a pokožky, speciální případy povrchové / plošné dezinfekce a případně prostorové dezinfekce. Mají nejčastěji kapalný charakter. Nearomatické jednosytné alkoholy: K dezinfekci se v současnosti ve zdravotnictví používají n-propanol, iso-propanol a ethanol. Dezinfekční účinnost (nejčastěji baktericidní, fungicidní a omezeně virucidní) roste s molekulovou hmotností a s délkou řetězce tedy např. metanol – etanol – propanol – butanol. Často se mísí s dalšími dezinfekčními účinnými látkami a mikrobicidní spektrum účinku se tak rozšiřuje. Koncentrované roztoky alkoholu jsou neúčinné (mají konzervační charakter – silnou dehydrataci membrán mikrobu způsobí jejich neprostupnost ) k dezinfekčnímu účinku je tedy nutná směs alkoholu s vodou. Na druhou stranu je vsak nutné si uvědomit, ze přítomnost vody během vlastní aplikace (vzdušná vlhkost, voda nebo pot na rukou výrazně snižuje dezinfekční účinnost alkoholových přípravků). – Etanol se používá i ve funkci rozpouštědla, má mírně dezinfekční účinek (ideálně 60-70% , v koncentraci 95% pouze konzervuje), který roste v kombinaci s peroxysloučeninami, alkáliemi, chlorhexidinem aj. – Propanol a 2-propanol jsou při koncentraci 50-60% dezinfekčně účinnější než ethanol, pomaleji se odparuji tj. méně vysušují a působí delší dobu, dezinfekční účinek lze opět zesílit kombinaci s peroxosloučeninami. – Methanol není příliš rozšířen pro svoji toxicitu a butanol pro omezenou rozpustnost ve vodě (do C3 jsou neomezeně rozpustné ve vodě / od C12 se jedná o tuhé látky). Nearomatické dvojsytné alkoholy: ethylenglykol (1,2-ethandiol) / propylenglykol / triethylenglykol – odnímají vodu, velmi dobrá rozpouštědla (např. nemrznoucí směsi). Vhodné k aerosolové dezinfekci uzavřených prostor v oblastech mimo zdravotnictví. Nearomatické trojsytné alkoholy: glycerol (1,2,3-propantriol) – olejovité konzistence, nejedovatý, využití k výrobě mýdel, v potravinářství, kosmetice a farmacii (zvlhčující účinek apod.). Nemají dezinfekční využití. Aromatické jednosytné alkoholy: Jedná se o silná dezinfekční činidla pro hrubou dezinfekci v zemědělství – převážně žíravé a dráždivé účinky, toxické charakteristiky. V současnosti se od nich ustupuje, nebo se používají omezeně ve směsích s detergenty. Ve zdravotnictví se prakticky nepoužívají. – jednomocný fenol (aromaticky uhlíkový zbytek) – agresivní, protoplazmatický jed, dříve dezinfekce, dnes surovina, DDD přípravky. – kresoly (alkylfenoly) – dezinfekční účinky, DDD přípravky. Roman Láznička , product manager, ECOLAB HYGIENE BRNO roman.laznicka@ecolab.com Pavel Táborský , vedoucí divize Health Care, ECOLAB HYGIENE BRNO pavel.taborsky@ecolab.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.