Přednášku pana Müllera jsem bohužel ze zdrav.důvodů nestihl, nicméně druhý den semináře jsme odpovídali na otázky zneklidněných posluchačů. Od nich jsme získali hlavní sporné body. Přikládám odpověď na Váš dotaz i dotazy z druhého dne semináře.

V kovovém tělísku dochází k falešně pozitivnímu výsledku BD tím, že z vnější strany  dochází k prohřívání stěny a zahřívání indikátoru. Dochází k nasávání média.

Tato argumentace je nesprávná. V kovovém tělísku skutečně dochází k intenzivnějšímu přenosu tepla z vnější strany na vnitřní. Smyslem aplikace dutinového testu je však průnik páry až na konec dutiny do kapsle s testem. Pokud nedošlo k dostatečnému prostupu páry, nachází se uvnitř  kapsle s testem jen ohřátý vzduch a  test se nezbarví do černa, jen působením suchého tepla zhnědne. Hnědá barva je vyhodnocena jako nevyhovující.

K samovolnému nasátí média do kapsle může dojít jen v případě vzniku podtlaku uvnitř kapsle s testem. K tomu může dojít v případě že:

1. 1.      Celý systém je dostatečně penetrován párou a..
2. 2.      Na povrch kapsle působí  chlad, který způsobí uvnitř kondenzaci a vznik podtlaku. (Podobně, jako u zavařovací sklenice dochází k přisátí víčka chládnutím nálevu)

Ad.1 Pokud došlo k penetraci páry až dovnitř kapsle, je to stav, který je žádoucí a působení tepla z vnější strany tělesa jen simuluje skutečný nástroj

Ad.2.Chlad, který by způsobil kondenzaci nastává až po proběhlé sterilizační expozici, kdy médium je již z dutiny vysáváno, má sníženou teplotu a odchází z dutiny do  vývěvy.

Navíc. K aplikaci  kovu bylo přistoupeno z důvodů časové nestability plastu a jeho netěsnosti. Kovová tělíska problémy s nětěsností nemají.

BD dutinový test není schopen zaznamenat  přítomnost vzduchu

Měřením bylo zjištěno, že dutinový BD test je schopen zaznamenat již 0,2 – 0,3 ml vzduchu nebo inertního plynu a toto množství díky tenké kapiláře a úzkému testu rozložit do délky tak, že je viditelné. U plošného testu  je třeba pro vizuální indikaci (skvrnu na testu) mnohem větší objem cca 200 – 300 ml. Srovnávacími zkouškami v profesionální laboratořích bylo potvrzeno, že dutinový BD test vykazuje vyšší citlivost, než balíčkový.

Pozn. Pro sterilizaci porézního materiálu a povrchové sterilizace je balíčkový BD test naprosto dostačující. Je-li ve sterilizátoru sterilizováno laparoskopické instrumentarium s dutinami,  je logické použítí  BD test na identickém principu.

 BD dutinový test není schopen odhalit závady (pouze zhruba  u  4 – 5%)

BD test je ranním testem připravenosti celého systému – vyvíječ, potrubí, sterilizační komora, parametry.

Smyslem BD testu je deklarovat, že pára je přítomna v dostatečné kvalitě, bez obsahu vzduchu a inertních plynů a že sterilizační cyklus díky nastaveným parametrům je schopen dopravit páru do dutiny testu. To je smyslem a cílem. Svými výsledky je schopen indikovat nedostatečné odvzdušnění,  mokrou páru, páru se směsicí vzduchu či inertních plynů.

 Měření prokázalo lepší diagnostické vlastnosti TST testů

Ve většině případů se jedná o TST testy rozměrů  přibližně plus/minus 1-2 x 4-6 cm. Tyto testy se přikládají ke sterilizovanému materiálu. Díky svým rozměrům je není možno použít jako testy k určení stupně prostupnosti páry do  dutiny.  Takto vložené testy dávají informaci o poměrech panujících v místě kde jsou uloženy. To nelze zpochybnit. Nikoli však v dutinách nástrojů. K tomu slouží a mají nenahraditelnou úlohu  PCD tělíska. Autor pravděpodobně přehlédl skutečnost, že sám je ve svém katalogu nabízí.

 Závěrem:

Aplikace dutinových testů akcelerovala s nástupem laparoskopického instrumentaria, jejichž některé části (vnitřní plochy) nebyly stávajícími testy pokryty. Zdůrazňuji, že BD testy, jejichž tělesa nesou označení EN 11140-4 a PCD tělesa s označením EN 867-5 jsou legislativně oprávněná a lze je používat. (V případě GKE modrá,fialová i oranžová) Tuto skutečnost ostatně již odráží i novela vyhlášky 195. Omlouvám se za složitost výkladu, ale jedná se zejména o fyzikální principy, které bylo nutno popsat a nám všem nezbývá, než je vzít na vědomí.

Testy vloženými mezi papírky  ani volně umístěnými mezi materiál není možno posoudit stav průniku páry do dutin komplexních nástrojů a bezprostředně po sterilizaci tak rozhodnout o kvalitě procesu.

 Pavel Filouš, Scherex