Dobrý den,
Předpokládám z dotazu, že na stomatologickém pracovišti provozujete malý parní sterilizátor (dále jen MPS).
Na toto téma bylo v portálu ČSS již vícekrát reagováno a to podrobně i v souvislostech týkajících se testování velkých parních sterilizátorů (objem nad 54 litrů) i MPS.
Proto stručnější odpověď.
Struktura zdravotnických prostředků a materiálů určených k opakované sterilizaci u vašeho pracoviště může zahrnovat celistvý nebo porézní materiál, ale také předměty s dutinami (např. rotační nástroje).
Výrobci ZP určených k resterilizaci musí uvádět k těmto předmětům, materiálům informace k předsterilizační přípravě a sterilizaci.
V současné době jsou velmi často používány alternativní testovací systémy dle ČSN EN ISO 11140-4 pro celistvý a porézní materiál nebo, a to doporučuji ve vašem případě použití testovací sady tj. PCD tělísko a přísl. indikátory dle ČSN EN 867-5.
Citace názvu normy: Nebiologické systémy na použití ve sterilizátorech, část 5: Specifikace indikátorových systémů a zkušebních těles na ověření výkonnosti malých parních sterilizátorů typu B a typu S (resp. programy).
Kontrolu lze provádět v testovacím programu DB test/Helix test.
Současně nutno dodržovat také ustan. příl. č. 4 vyhl.č. 306/20212 Sb. kap. IV.IX odst. 2b/1.:
„V případě sterilizace zdravotnických prostředků s dutinou se musí kontrola provádět vždy s použitím zkušebního tělesa podle určené normy, které ztěžuje přístup sterilizačního media.“
Na trhu v ČR je mnoho dodavatelů, kteří tyto testovací systémy nabízí.
—
S pozdravem,
Richard Janů

Typ testu (testovacího prostředku), resp. jeho obtížnost, pro zkoušku průniku páry, je třeba volit podle sterilizovaného materiálu. Tyto informace musí poskytovat výrobce daného zdravotnického prostředku určeného k opakovanému použití, a tedy ke sterilizaci.
Výkonnost sterilizátoru pro sterilizaci prostředků s póry (typicky textil) je třeba testovat testem s obtížností podle normy ČSN EN ISO 11140-4.
Výkonnost sterilizátoru pro sterilizaci prostředků s dlouhými dutinami je třeba testovat testem s obtížností podle normy ČSN EN ISO 11140-6 (nebo podle již zrušené normy ČSN EN 867-5).
Není tak nijak podstatné, jak který test nazýváte, ale podle jaké normy má nastavenou obtížnost, resp. obtížnost tělesa ztěžujícího přístup páry k vlastnímu indikátoru. Testovací prostředek musí být příslušnou normou vždy označen!